Hustota zavčelení České republiky a Evropy

Hustota zavčelení České republiky

         Vývoj hustoty zavčelení na území ČR od roku 1920
Hustota zavčelení České republiky v kontextu Evropy
Hustota zavčelení okresů České republiky v letech 2003, 2006, 2010 a 2015
Změny hustoty zavčelení okresů České republiky mezi roky 2003 - 2015
Kolik včelstev ČR potřebuje?
Jaká hustota zavčelení je "optimální"?
Hustota zavčelení je mezi včelaři často probírané téma. Během socialismu vznikla potřeba počet včelstev na našem území navyšovat, po roce 1989 došlo k samovolnému přirozenému poklesu. Nejen včelaři, ale i úředníci a politici tak dnes hledají odpověď na otázku, kolik včelstev by v dnešní době vlastně ČR potřebovala a zda není jejich počet příliš nízký či naopak vysoký. Grafy a mapy v následujícím článku poskytnou náhled do souvislostí v rámci Evropy i naší historie.

Vývoj hustoty zavčelení na území ČR od roku 1920

Český statistický úřad má k dispozici včelařské statistiky pouze omezeně, zato ale již od roku 1920 (vyjma let 2. světové války). Křivka počtu evidovaných chovaných včelstev v tomto dlouhém časovém období značně kolísá. Po roce 1989 strmě klesala, k zastavení poklesu došlo v roce 1996, kdy se viditelně ustálila blízko celkového průměru za sledované období (541.440 včelstev). Od něj se v posledních 20 letech počet včelstev odchyluje průměrně jen o ± 4 % (maximum +9 % v roce 2014, minumim -15 % v úhynovém roce 2008).
graf vyvoje hustoty zavceleni na uzemi dnesni CR od roku 1920
Při celkových 541,5 tisících včelstvech tak na jeden kilometr čtvereční naší země průměrně připadá 6,9 včelstev. Je to hodně nebo málo? To je mezi včelaři dosti diskutovaná otázka. Samotné jedno číslo odpověď ale nepřinese. Pomoci by mohl širší i hlubší pohled na problematiku zavčelení krajiny - tedy srovnání s okolními státy a zároveň detailní pohled na Českou republiku.

Hustota zavčelení České republiky v kontextu Evropy

Porovnávat hustotu zavčelení v rámci Evropy základě jejího celkového průměru je zavádějící. Geografie zemí Skandinávského poloostrova je výrazně odlišná od střední Evropy a ta zase od takového Španělska. Co ale vypovídá tak trochu samo za sebe, je fakt, že pouze tři státy z níže uvedených mají vyšší hustotu zavčelení než ČR: Slovinsko, Maďarsko a Řecko. Oproti tomu našim sousedům či jiným státům s obdobnými geografickými podmínkami stačí většinou zlomek "našeho" průměrného počtu včelstev na kilometr čtvereční:
Německu 29 %, Polsku 55 %. Rakousku 67 %, Slovensku 76%.
Nizozemsku 29 %, Belgii 55 %, Francii 38 %, Dánsku 59 %.
Ovšem Slovinsko má 117 % a Maďarsko 162 %.
infografika - mapa hustota zavceleni ceske republiky a evropy v roce 2010

Zdroj dat pro Evropu

Najít vzájemně porovnatelná data pro evropské včelařství a ve stejném roce i pro regiony České republiky není snadné.

Dostupná data z Eurostatu či FAO na první pohled nevypadají zcela relevantně. Část států do těchto databází zřejmě údaje o včelstvech vůbec nedodává, u jiných jsou počty na první pohled "zvláštní" - např. Lotyšsko má dle FAO kolem 50 včelstev, Bělorusko cca 220 atd. Často je uváděn jenom odhad. Data z Eurostatu jsou ještě horší. Údaje z těchto databází nejsou v tomto textu využívána a to ani zprostředkovaně - např. přes souhrny uváděné v Situačních a výhledových zprávách VČELY (MZe ČR).

V roce 2013 byla ale publikována studie Demographics of the European Apicultural Industry, jejíž autoři pro potřeby Referenční laboratoře EU pro zdraví včel (Honeybee EURL) získali data za rok 2010 pomocí dotazníků zaslaným jednotlivým národním referenčním laboratořím (NRL) států EU + Norska a Kosova. NRL zaslaly data v jejich zemi dostupná - nevytvářely žádné vlastní statistiky apod. Kromě jiných údajů lze z této studie vyčíst i hustotu zavčelení dotčených států.

Zdroj dat pro Českou republiku

Paradoxně ale není také snadné najít data za Českou republiku, pokud se nespokojíme jen s celkovým počtem včelstev v daném roce. Český statistický úřad včelařství takto do hloubky nesleduje. Z Ústřední evidence ČMSCH a.s. nelze získat počty včelstev např. podle okresů. Ministerstvo zemědělství sice zhruba ob rok vydává tzv. Situační a výhledovou zprávu VČELY, což je jakási včelařská ročenka se spoustou statistických údajů, počet včelstev v krajích či okresech ČR se tam ale uvádí jen někdy. Nicméně pro roky 2003 a 2006 data dostupná jsou - primárním pramenem je Český svaz včelařů. A pro roky 2010 - 2015 lze najít přímo na internetových stránkách ČSV volně ke stažení výkazy o včelařství v ČR a to včetně údajů i za nečleny tohoto spolku.

Hustota zavčelení České republiky v letech 2003, 2006, 2010 a 2015

Rok 2003 byl tzv. rokem úhynovým, stavy včelstev byly o 10,8 % nižší než dlouhodobý průměr 1996-2015. Roky 2006 a 2010 se od tohoto průměru lišily jen nepatrně (o -1,8 % resp. -1,4 %). Zato rok 2015 byl v tomto období druhým nejvyšším nadprůměrem +7,6 %. Z nárůstu průměrné hodnoty zavčelení ČR v uvedených letech (6,1 - 6,7 - 6,7 - 7,6) je zřejmé, že se změny projeví i v grafickém znázornění na mapách. Ty ale navíc ukáží i regionální rozdíly či abnormality:
infografika - mapa hustota zavceleni ceske republiky v letech 2003, 2006, 2010 a 2015
  • Morava je zavčelenější než Čechy - nezřídka jde o dvojnásobek počtu včelstev na jeden kilometr čtvereční.
  • Pohraniční pohoří na severozápadě a jihozápadě Čech mají nižší hustotu zavčelení.
  • Jih a severovýchod Moravy je více zavčelený
  • Hustota zavčelení městských aglomerací Ostravy a Plzně je oproti svému okolí nižší.
  • Brno v každém ze sledovaných roků potřebovalo speciální kategorii (interval) - má nejvyšší hodnotu v celé ČR.
  • Beskydy jakoby nebyly.
  • Nejnižší hodnoty zavčelení byly v okresech Most (2,3 včelstva/km2), Sokolov (2,7) a Cheb (2,8).
  • Nejvyšších hodnot dosáhlo Brno - město (16,2 včelstva/km2), Blansko (13,2), Nový Jičín (12,1), Frýdek-Místek (11,7), Uherské Hradiště (11,6), Karviná a Zlín (11,3), Přerov (11,2), Vsetín (11,1).
  • Na Brněnsku bylo 7× více včelstev na 1 km2 než na Mostecku.

Změny hustoty zavčelení okresů České republiky mezi roky 2003 - 2015

Grafické znázornění hustoty zavčelení okresů ČR pomocí kartogramů sice ukazuje celkový pohled na Českou republiku a regionální rozdíly, hloubka pohledu je ale limitována velikostí intervalů a optickou srozumitelností. Některé trendy tak zůstávají skryty. Detailnější pohled na změny hustoty zavčelení v jednotlivých meziobdobích ukáže navíc zejména oblasti, kde dochází k poklesu či výkyvům počtu včelstev:
fotografie - zmena zavceleni ceske republiky v letech 2003, 2006, 2010 a 2015

Hledání a popisování souvislostí vedoucích ke změnám stavů včelstev stojí mimo rámec tohoto článku. K hlubší analýze na úrovni např. krajů je potřeba nejen pohled do grafů změny hustoty zavčelení jednotlivých okresů v jednotlivých letech, ale zejména i zohlednění příčin ovlivňujících početní stavy včelstev. Přinejmenším veterinárního hlediska a vnější motivace včelařů daného regionu ke změnám počtu včelstev, resp. k včelaření jako takovému (např. vliv krajských dotací) a jiné.

Pár drobných postřehů, které přeci jen stojí za zmínku:

  • Celostátně došlo mezi roky 2003 a 2015 k nárůstu hustoty zavčelení o 1,5 včelstva na 1 kilometr čtvereční.
  • V osmi okresech však došlo k poklesu:
    Tachov (-1,5 včelstva/km2), Rokycany (-0,9), Plzeň - město (-0,6), Plzeň - sever (-0,2), Ostrava (-0,2), Praha (-0,1), Klatovy (-0,1) a Strakonice (méně než -0,1).
  • Největší nárůst ve stejném období byl v okresech:
    Uherské Hradiště (+4,4 včelstva/km2), Náchod (+4,1), Zlín (+3,4), Blansko (+3,3), Ústí nad Orlicí (+3,3), Opava (+3,2), Hodonín (+3,1), Jeseník (+3,1), Třebíč (+3,0), Havlíčkův Brod (+3,0)
  • Zajímavé jsou trendy - některé okresy mají setrvalý nárůst, u jiných převažuje pokles a jsou i takové, kde dochází zejména k výkyvům.

Kolik včelstev tedy ČR potřebuje?

fotografie - odchylka hustoty zavceleni na uzemi dnesni CR od dlouhodobeho prumeru

Hustota zavčelení není ukazatel, u kterého by byla snaha dosahovat trvalého nárůstu - např. oproti hodnotě HDP (hrubého domácího produktu - jednoho z ukazatelů "bohatství" zemí či regionů). Včelařství není ani sport, aby bylo potřeba soutežit mezi okresy, který je "lepší". Stabilita zavčelení je z pohledu člověka vítaná, z pohledu přírody jsou však výkyvy normální, navíc vedou k přirozené selekci. Co je "správné" je otázka pro obsáhlou debatu. Obráceně je ale situace jiná.
Převčelení (zvýšení úrovně zavčelení na příliš vysokou hodnotu) není v konečném důsledku prospěšné ani pro včelaře, ani pro včely. Vysoká koncetrace zvířat téhož druhu v nějakém areálu s sebou nese zdravotní rizika. A to jak v přímé podobě nemocí, tak nedostatku dostupné potravy, byť třeba jen v určitém období sezóny. Může mít také vliv na mezidruhovou konkurenci - pyl je potravou i pro jiné druhy, než jen včelu medonosnou. V naší historii jsou zaznamenány příklady, kdy vlivem odvčelení určitých regionů došlo k nárůstu populací techto potravních konkurentů. Konkurence a s ní spojená nevraživost při převčelení nastává také mezi včelaři - ale nahlas se o tom moc nemluví.

Při pohledu na graf nad tímto odstavcem je nápadné zejména přiblížení se dlouhodobému průměru v posledních dvaceti letech. Zároveň lze ale říci, že naše příroda i krajina zvládla zavčelení výrazně vyšší, ale i nižší. A to bez zřetele na změny v pěstovaných plodinách, systému hospodaření, ale i plemenech chovaných včel.

Podíváme-li se na meziroční změny v absolutních hodnotách počtu včelstev, uvidíme roky s "dramatickým" nárůstem i úbytkem blízkým rozdílu 100.000 včelstev. Vzhledem k metodice sběru dat (evidence 1× ročně) byly úbytky zřejmě ještě větší. Přesto žádné zásadní katastrofy (způsobené nedostatkem včelstev) z naší novodobé historie neznáme.
fotografie - mezirocni rozdily poctu evidovanych vcelstev na uzemi dnesni CR

Jaká hustota zavčelení je "optimální"?

Na základě výše uvedených faktů je více než zřejmé, že "správná" odpověď nejenže neexistuje, ale ani nemá smysl ji hledat. Vzhledem k opylování jde o dynamickou rovnováhu - navíc zjevně s velkým rozpětím únosného stavu. A také s možností vratných změn.

Líbí se vám tento článek?

  • Pomohl vám při hledání odpovědí na vaše otázky či řešení vašeho problému?
  • Všimli jste si, že není "olepený" reklamou?
  • Chcete nám poděkovat či pomoci, aby mohly vzniknout další podobné články?
Podpořte včelky.cz

  • Z pohledu potřeby opylování zemědělských kultur je to "obchodní" záležitost (poptávka a nabídka). Pokud pěstitelé pocítí potřebu zvýšit opylovací činnost, snadno mohou motivovat včelaře k jejímu zajištění. Přiklady lze najít nejen v zahraničí, kde je to běžné, ale i u nás.
  • Z pohledu zajištění dostatku včelstev pro opylování "volné přírody" se v první řadě dostaneme do paradoxu se státem podporovanou snahou o likvidaci volně žijících včelstev. Pokud toto akceptujeme či pomineme, pak se dostáváme na tenký led "pána tvorstva", který má potřebu řešit za přírodu věci, které evolucí zvládá kontrolovat sama. Přejdeme-li i to - a nadále se budeme snažit najít odpověď na otázku "ideální" hustoty zavčelení - tak narazíme na novodobá historická data. Z nich je zřejmé, že naše krajina zvládá bez výraznějších změn "přežít" jak při celorepublikovém průměru 4-5 včelstvech na 1 km2, tak i při hodnotách atakujících 10 včelstev/km2. Na úrovni okresů nejsou zjevně zásadním problémem ani rozdíly několikanásobně vyšší (např. 3 včelstva/km2 vs. více než 15 včelstev/km2).
6. 11. 2016 Zpět na seznam článků.