Dotace ve včelařství

"národní" dotace krajské dotace "malé unijní" dotace "velké unijní" dotace podpora od obcí

Dotačních titulů je v českém včelařství hned několik. Byť se v čase příliš nemění, berte prosím v potaz dobu psaní tohoto článku: přelom roku 2010 a 2011.

"Národní" dotace Ministerstva zemědělství - Dotační program 1.D. - podpora včelařství

tato dotace má dlouhou tradici, započatou tzv. nezdaněným cukrem pro včelaře. Postupem času získala finanční podobu a také různé názvy:

"dotace na cukr" - odvozeno od původníno nedaněného cukru
"dotace na zazimování" - protože se vyplácí na podzim
"dotace za opylování" - protože včely opylovávájí i "státní" divoce rostoucí květenu
...

Výše dotace byla v posledních pár letech cca 150 Kč na jedno včelstvo. Jedinou podmínkou dotace je zazimovat standardně silné včelstvo a o dotaci prostřednictvím místně příslušné základní organizace Českého svazu včelařů požádat. Administraci pro "stát" totiž dělá právě ČSV. Výplata dotace ale na členství vázána není - vyplácí se i nečlenům.
Vzhledem k vnitřním mechanismům svazu se dotace vyplácí téměř výhradně pouze v hotovosti na podzimní schůzí ZO ČSV. Je spojena s placením členských příspěvků, které jsou de facto "strženy" z obdržené dotace.

Náročnost získání dotace je minimální.

Krajské dotace

Vyhlašují je jednotlivé kraje - a tím jsou podmínky dosti odlišné. Od podpory začínajících včelařů (10-15 tisíc Kč na vybavení a pár včelstev) až po plošnou úhradu nákladů na vyšetření moru včelího plodu na území kraje.

Podrobné informace bývají na internetových stránkách příslušného kraje. Náročnost získání dotace se liší - často bývá nutné napsat projekt.

"Malé unijní" dotace

Označní není zcela přesné, protože 50 % finančních prostředků poskytuje EU a 50 % ČR.
Jedná se o dotace podle nařízení vlády číslo 197/2005 Sb. Toto nařízení bylo již dvakrát novelizováno - vždy se zhruba tříletou platností (NV č. 285/2007 Sb. a NV č. 373/2010 Sb.).

Podpora podle tohoto nařízení vlády má velmi široký dosah - od pořizování technického vybavení provozů, přes příspěvky na léčiva, rozbory medu a vzdělávací činnost až po nákupy traktorů a přívěsů na kočování včelstev. V jednotlivých obdobích platnosti se spektrum podporovaných opatření mírně lišilo.

Výše dotace se liší podle druhu opatření - například u technické pomoci je až 50 % pořizovací ceny, která musí být v minimální výši 20.000 Kč. Maximum je 100.000 až 150.000 tisíc opět podle opatření. Proplácí se zpětně. Vzhledem k velkému množství žádostí v posledních letech se podpora krátí.

Žádosti o dotaci se podávají prostřednictvím ČSV na Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Náročnost získání dotace je nízká.

"Velké unijní" dotace

Dotace z programu rozvoje venkova.
V rámci osy I. je možné žádat i o dotace na včelařské provozy. Konkrétně například zahájení činnosti mladých zemědělců, modernizace zemědělských podniků. Výše dotace se pohybuje v řádu miliónu Kč.

Náročnost získání dotace je vysoká, kromě formální kontroly probíhá bodové hodnocení projektů. Žádosti se podávájí na SZIF.

Podpora od obcí

Základní organizace ČSV poměrně často žádají ještě o podporu své "domovské" obce - na tzv. spolkovou činnost. Tato podpora není určena primárně pro včelaře, ale podle dohody s obecním úřadem např. na zajištění činnosti základní organizace - jako dostávají peníze místní fotbalisté, myslivci, hasiči, rybáři, ...

Některá města vyhlašují granty na specifické činnosti - např. v rámci podpory volnočasových aktivit dětí a mládeže či životního prostředí. Podle jejich podmínek je leckdy možné napsat i včelařský projekt s tímto zaměřením.

Zpět na informace pro včelaře.