Metodiky ošetřování - včelařské technologie

Metodiky ošetřování - včelařské technologie


Základní sytémy ošetřování včelstev v nástavkových úlech se liší zejména použitou výškou rámků a jejich počtem v nástavku. Detailních metodik potom existuje nespočet - přibližně tolik, kolik je u nás včelařů. Liší se třeba jen v drobných detailech, které jsou podřízeny specifickým lokálním podmínkám (průběh a vydatnost snůšky, klimatické podmínky, ...) nebo prioritám a systému práce včelaře (specializace na produkty, časové možnosti, infekční tlak, ...).
Následující popisy jsou tedy pouze informační - nekladou si za cíl popis všech zákroků v průběhu celého roku.

Nízkonástavkový systém

Princip spočívá v každoroční rotaci jednoho nástavku z oblasti plodiště do medníku. Způsob rotace a pozice vkládaného nástavku se může lišit. Vždy by ale mělo dojít k takovému prohození nástavků, aby v plodišti nezůstával žádný déle než 3 roky. Ten nejstarší tak "doputuje" až do medárny. Po vytočení se tmavé plásty vyřadí a do včelstva již nevrací. Přidávané nástavky mohou být jak ze souší, tak i mezistěn či kombinace - podle toho, co má včelař k dispozici či zrovna zamýšlí.
Přechodový "můstek" vytvořený plástem s plodem ve vkládaném nástavku mezistěn urychlí jeho vystavění. V plodištních nástavcích by měl být i prostor pro stavební rámky.

Za plodiště lze považovat i více nástavků - kupříkladu jeden navíc úplně dole dobře plní fukci "polštáře" pro nárazovou snůšku. Někteří včelaři nedají dopustit na "mednou komoru" = nástavek nad plodištěm převážně se zásobami, které jim včelař trvale nechává.

Taktéž je možné úl rozšiřovat pouze směrem dolů - pod plodiště. Včely zde nestaví tak ochotně jako nad plodem, ale je to pro ně přirozenější. Také je tento zákrok nemůže podrthnout ve vývoji. Pro včelaře to ale znamená více zvedání nástavků...

schema metodiky

V následujících letech se tak bude obměňovat zimovací sestava následujícm způsobem:

schema metodiky

Vysokonástavkový systém

Opět se díky stejné výšce nástavků využívá jejich rotace až do medárny. Jen je zapotřebí více citu (pro odhad síly včelstva, nadcházející snůšky a počasí) pro rozšiřování mezistěnami - pro včelstvo je to přeci jen větší zásah. Přechodový můstek v nástavku mezistěn je tak víc než vhodný.
Stavební rámky zase přijdou do plodiště. A stejně může být i jeden vysoký nástavek celoročně navíc - ve funkci polštáře pro nárazovou snůšku apod. Mateří mřížka vymezí matce prostor.

schema metodiky

Dadant systém

Oproti předchozím dvěma systémům je zde jinak řešena obměna díla ve vysokém plodištním nástavku - buď cca 3-4 plásty ročně nahrazené mezistěnami po zimě či před zakrmením. Anebo nárazově jednou za pár let přemetením na mězistěny. Někde se také dílo v plodišti nemění vůbec.
Obměna díla jde snáze při vyšším počtu rámků v jednom nástavku - např. 12-13 (po zimě jich zůstává více neobsednutých - dají se lépe odebrat).
Plásty v nízkých nástavcích pro med jsou často panenské. Přidávají se nad plodiště. Pokud se matka proplodovala do prvního nízkého nástavku, je možné jej podhodit pod plodištní, zimovat se dvěma nízkými dole a při jarní kontrole jeden odstranit.

Některé metodiky využívají jeden nízký nástavek ve formě krmné komory nad vysokým plodištním nástavkem.

schema metodiky

Kombinovaný systém

Plodiště tvoří dva vysoké nástavky. Nízké jsou určeny jen pro med - plásty v nich bývají panenské. Někdo také využívá jeden nízký nástavek pod plodištěm jako nárazníkový "polštář".
Obměna díla se děje nejčastěji po jednotlivých plástech v malém počtu. Anebo také vůbec... Taktéž je možné vynechat jarní rotaci vysokých nástavků.

schema metodiky