Proč jsou včelí buňky šestiboké?

Panenský plást

Základní možné tvary buňek

Buňka musí mít takovou velikost a tvar:

• aby do ní matka mohla vsunout zadeček a naklást vajíčko na dno
• aby se v ní mohla vylíhnout včela
• aby se jich na co nejmenší plochu plástu vešlo co nejvíc - teplota potřebná pro zdárný vývoj včelích larev je 35 °C - její udržení na zbytečně velké ploše je energeticky velmi náročné
• aby v ní bylo možné skladovat med a pyl
• aby se do ní včela-čistička mohla dostat a uklidit jí

Jaký tvar tedy zvolit?

Dospělá včela potřebuje prostor o průměru zhruba 5,3 mm. V úvahu tak připadají všechny možné tvary, do nichž je možné umístit kruh tohoto průměru.

(při zachování vzájemné velikosti buněk)

Správně a špatně nakreslená buňka

Řez plástem z boku

Včely i bez znalosti vzorečků přišly na to, že šestiboké buňky umožňují nejlepší využití plochy plástu při zachování maximální pevnosti.

Pevnost celého plástu ještě zvýšily stavěním buněk na jejich hranu, nikoliv na stranu. Spodní stranu buňky tak podpírá boční stěna nižší řady buněk.

Aby z buněk nevytékal řídký nektar či nezavíčkovaný med, jsou mírně nakloněny vstupním otvorem nahoru (při pohledu z boku).

Dna buněk jsou pro větší pevnost z protější strany vyztužena spojnicí stěn třech protilehlých buněk (viz. fotografie buněk vpravo nahoře).