Pro expozici včelstev jsme hledali způsob, jak nabídnout návštěvníkům pohled do úlu aniž by byly včely zbytečně stresovány.
Nejvíce se nám osvědčil klasický nástavkový úl - s prosklenou zadní stranou každého nástavku. Umožňuje běžné včelnicové umístění a standardní ošetřování - pouze je třeba důsledně dbát na orientaci úlu a česno směrovat k jihu (resp. prosklení k severu).
Prosklení máme ze skla i z plexiskla. Z pohledu návštěvníka v nich rozdíl není, plexisklo má menší riziko rozbití.
Je vhodné udělat prosklení tak, aby bylo vyměnitelné.
Zkoušeli jsme i typ s prosklením na všech stranách - je konstrukčně náročnější, vyžaduje trvalé zastínění ... a včely nám v něm hůř vyzimovávaly.
Prosklení v zimním období nevypadá příliš hezky. Včelky není vidět a to láká spoustu návštěvníků k ťukání na sklo s cílem zjistit, jestli vůbec žijí...
Ideálním řešení obou problémů se ukázalo zakrytí panelem - s teploměry, které zprostředkovaně ukazují, co se vlastně děje v úlu.
Osvědčily se běžně dostupné teploměry pro měření vnitřní a venkovní teploty na baterie - s externím čidlem na kabelu.
V panelu je 6 teploměrů s čidly umístěnými vždy po dvou v jednom nástavku - ve středu třetí uličky z každé strany. Displeje těchto teploměrů jsou na panelu zhruba ve stejné výšce.
Sedmý teploměr ukazuje teplotu prostředí mimo úl.
Panel je doplněn stručnými informacemi o zimování včelstva.
Ukázka zobrazených teplot v různých obdobích zimy:
6.2. 2008
8.4. 2009
19.12. 2009
20.12. 2009
(Displeje byly na fotografiích graficky zvětšeny pro lepší čitelnost - ve skutečnosti jsou menší.)
Svoje dlouholeté zkušenosti s chovem včelstev v proskleném nástavkovém úlu nám poskytl Leoš Dvorský.
Grafickou a praktickou realizaci panelu v Zoo Praha provedli výtvarníci Roman Hudziec a Kryštof Krejča.