Složení pylu
SLOŽKA |
podíl1) |
bílkoviny |
22 % |
voda |
16 % |
sporopolenin2) |
15 % |
sacharóza |
11 % |
tuky |
7 % |
popeloviny |
6 % |
fruktóza |
5 % |
celulóza |
5 % |
glukóza |
4 % |
škrob |
2 % |
ostatní |
3 % |
Poznámky:
1) Složení pylu závisí na druhu rostliny. Rozdíly jsou běžně i v řádu 7-násobků.
2) Sporopolenin je velmi odolná látka tvořící obal pylových zrn.
Zdroj dat: Včelí produkty mýtů zbavené
|
|
Pyl včely ukládají v blízkosti plodových buněk
|
|
Jednotlivé fáze zpracování pylu v buňce
|
Včelstvo spotřebuje za rok asi 30 kg pylu (jeden rousek váží přibližně 7 mg). Tvoří nezbytnou bílkovinnou část výživy včel. Už při rouskování jej včela míchá s malým množstvím medu, aby držel v rouskách. V úlu jej uloží do buňky. Úlové včely pyl udusávají hlavou, plnou buňku zalijí vrstvičkou medu. Při nedostatku vzduchu pyl změní své složení a zakonzervuje se. Pro včely je stravitelný rouskovaný i plástový pyl.
Kromě krmení starších larev je pyl nezbytný i pro výživu dospělých včel. Vylíhnutá mlaďuška nemá funkční hltanové žlázy, nezbytné pro produkci mateří kašičky. Proto prvních pár dní vykonává práci uklízečky buněk a přitom konzumuje pyl. Teprve potom se může stát kojičkou nejmladších larev anebo krmit matku.
Pyl je bohatý na vitamíny, minerály a stopové prvky. Jejich složení však velmi kolísá podle druhu rostliny, ze které pochází.
Obal pylového zrna je velmi odolný. Pro lidské využití látek v pylu obsažených je před jeho konzumací potřeba vrchní vrstvu narušit. Nejlépe nabobtnáním
|