Hliněné nepálené cihly - s otvory

Návod na výrobu
	Ve vhodné nádobě necháme rozmočit jíl v malém množství vody. Je-li suchý, necháme jej namáčet nejméně přes noc. V nouzi můžeme použít i obyčejnou hlínu, cihly ale budou méně soudržné. Do takto vytvořeného "bláta" vmícháme slámu. Práci usnadní nastříhání stvolů na cca 5-10 cm dlouhé kousky. Množství "co se vejde", ale aby šla sláma ještě do směsi vmísit. Proč se sláma do cihel přidává? Působí jako pojivo - bez ní by se hliněná hmota rozpadla na kousky. V minulosti se také používaly prasečí štětiny (odtud název vepřovice).
	Směs ihned plníme do forem. Jejich velikost závisí čistě na vás. Nám se osvědčil rozměr je 20×20×10 cm - dobře se s ním manipuluje a při vrtání poskytuje výběr ze 4 stejných stran. Forma je obyčejný rámeček z dostupného materiálu. Může mít dno, ale není nezbytné. Lze využít rovný podklad, na kterém cihly během sušení ponecháme. Dno ze sololitu ale náklady příliš nezvýší a umožní nám manipulaci i s nevytvrdlými cihlami.
	Formu naplníme až po okraj - klidně i s malým "kopečkem". Hlína se během sušení smršťuje. Dejte pozor na vzduchové bubliny a vyplnění formy i v rozích.
	Cihly lze sušit jak venku tak i uvnitř. Důležitá je cirkulace vzduchu a jeho vlhkost. A samozřejmě ochrana před deštěm. Menší množství cihle lze dobře dosušit na ústředním topení.
	Cihlu z formy opatrně vyndáme. U forem se dnem je někdy potřeba jeho odstranění - počítejte s tím proto raději už při výrobě forem.
	Při vrtání otvorů používáme vrtáky do betonu a příklepovou vrtačku. U vepřovic jsou problémy s vrtáním velkých průměrů nad 6 mm - cihly praskají. Vrtáky s upínáním SDS nám úšetří hodně práce oproti klasickému sklíčidlu. Taktéž kamínky, které by při stavebním využití vůbec nevadily, při vrtání zlobí. Vyplatí se hlínu dobře zkontrolovat anebo vrtat "jemně" a při odporu otvor nechat být.
Zpět na výběr výplní hnízdiště anebo na úvod.