|
Běžně máme úly během zimy opatřené na česně mřížkou proti myším.
Ač je pro včely prostupná, na jaře ji při první prohlídce odstraňujeme, aby nebránila včelám v příletech a odletech. Včely jsou už aktivní a myši si do úlu nepustí.
Letos ale přišel po teplém březnu chladný duben a tak následná další prohlídka přinesla u dvou záložních oddělků překvapení:
|
|
|
V prostoru po dvourámkovém krmítku byla na dně úlu silná vrstva doneseného suchého mechu a v jednom případě i poničený krajní plást (souš).
|
|
|
Poškození plástů a nepořádek v úle nebyl typický pro myši. Navíc množství mechu bylo až neuvěřitelné - zejména vzhledem k výšce česna, kterým musel být přinesen...
|
|
|
Na první pohled v něm nebyly stopy po žádném živočichovi. Stačilo jej ale vyhodit a objevila se malá vajíčka:
|
|
|
|
Rychlé změření (17 × 13 mm) a zvážení (15 g), spolu s parametry hnízda a zejména hnízdního materiálu vedou k podezření na sýkoru koňadru (Parus major). V okolí se během prohlídky včelstev žádné nevyskytovaly - během konce dubna se několikrát během dne oteplilo natolik, že si včely svůj prostor opět začaly střežit a sýkorky hnízda zřejmě opustily.
|
|
|
|
Sýkorky včelám často škodí v zimě tím, že vytrvale ťukají na úl u česna či očka - když nějaká včela opustí zimní chomáč a jde zjistit, co se to děje, sýkorka ji sezobne. Dovnitř úlu se ale běžně nedostávají. Letošní tuhá zima přiměla ale vícero ptáků hledat potravu u našich včel - plošná ochrana pomocí sítí tak nejspíš bude nutná všude.
Postižené oddělky byly celkově slabší (v porovnání s jinými na témže stanovišti až o polovinu), ale zimu přežily. Produkční včelstva z nich ale letos nejspíš nebudou... :-(
[Poznámka pro včelaře: včely byly během prohlídky a fotografování opět stažené do chumáče z důvodu večerního ochlazení, prakticky žádná nevyletěla z úlu ven.]
|