Globální výchova na příkladu včel a včelařství

varroáza  -  tumidóza

Varroáza
Vstupní informace Larvy napadené roztočem Až do 70. let 20. století byl největším problémem českých včelařů mor včelího plodu. Vlivem přesunů včelstev na velké vzdálenosti se k nám tehdy dostal roztoč kleštík včelí (Varroa destructor). Živí se hemolymfou včel a zejména včelího plodu. Dal by se přirovnat ke klíštěti obecnému. Původním hostitelem je včela indická (Apis cerana), vyskytující se v Indii, Číně, Japonsku a na Sibiři. S parazitujícím kleštíkem se během evoluce naučila žít – pravidelně se rojí a včely aktivně roztoče odstraňují. Protože má ale nízké medné výnosy a pravidelné rojení není pro včelaření přínosné, byla do oblasti jejího výskytu dovezena včela medonosná (Apis melifera). Ta ale není geneticky vybavena na soužití s parazitem – decimuje včelstva. Díky převozům se roztoč následně dostal i mimo oblast svého původního výskytu a přirozenou cestou se šířil dál. Začal problém zvaný varroáza. V roce 1978 byla diagnostikována na východě tehdejšího Československa, v roce 1981 i na území Čech. Do sousedního Německa se dostala i díky převozu včely indické z Pákistánu. V současnosti je rozšířena prakticky na celém světě. Jak roztoč včelám škodí? Oplozené samičky kleštíka včelího se nechají zavíčkovat spolu s larvou do buňky. Nakladou zde vajíčka; za devět dní jsou v buňce pohlavně zralí samečci i samičky roztoče. Ještě v buňce se spáří, samečci uhynou, oplozené samičky se včelou či trubcem opustí buňku. Při velkém napadení včelstev se líhnou včely poškozené (nedokonalá křídla, zadeček, nohy, ...). Navíc roztoči přenášejí virové nákazy (stejně jako např. klíště obecné). Neléčená napadená včelstva včely medonosné během 2-3 letech hynou.		Otázky Jak to, že se varroáza stala problémem až na konci 20. století? Jaké komplexní dopady by měla následující řešení tohoto problému? Včelstva neléčit, nechat na přírodě, ať si s tím poradí sama. Včelstva pravidelně léčit a udržovat je tím životaschopná. Snažit se vyšlechtit varroáze odolné včely křížením se včelou indickou. Snažit se vyšlechtit varroáze odolné včely výběrem ze stávající populace včely medonosné.
nahoru

Tumidóza
Vstupní informace V současnosti se principielně totožný problém objevuje s leskňáčkem úlovým (Aethina tumida, Small Hive Beatle) – nemoc se nazývá tumidóza. Brouk je původem z jihu Afriky, tamní populaci včelstev nepůsobí vážnější problémy. Narozdíl od kleštíka včelího není na včelách přímo závislý – živí se i ovocem. Dostane-li se do včelstva, samička zde naklade vajíčka. Vylíhlé larvy pak požírají med, pyl i včelí plod. Jejich výkaly znehodnotí vše ostatní. Převozy včelstev se dostal do USA (1998), Austrálie (2003), posléze byl objeven i v jedné nelegální zásilce včelích matek v Portugalsku. 5-6 mm velký brouk... (foto z The Small Hive Beetle) ... a jeho larva (foto z The Small Hive Beetle)		Otázky Jak byste zamezili šíření tohoto brouka? Co je možné v tuto chvíli dělat? Jaká je perspektiva včelařství?
nahoru

Máte-li nápad na další využití včel a včelařství ve školní výuce, napište nám - infovcelky.cz. Vaše připomínky či tipy také vítáme - pomáhají zlepšit servis, který tyto stránky nabízejí.