Biologické zákonitosti důležité pro včelařství

včelí mezera rozteč plástů trubčina přívod vzduchu trubci nemají otce
magnetismus otevřeného plodu slídivost požár medvěd čistící pud

Z biologie včely medonosné vychází včelařství. Snažit se o chov včel bez znalosti základních principů vycházejících ze stavby těla, procesů a činností organismu, vývoje jedince i druhu a jeho chování v přírodě i po zdomácnění bude vždy znamenat cestu zbytečných pokusů a omylů. Tuto práci za nás odvedly generace našich předků - je tedy více než vhodné se z jejich práce poučit a chyby zbytečně neopakovat.
Popsat vše výše uvedené je nad rámec záměru těchto stránek. Leckdy ani jedna celá kniha nestačí. Zde jsou tedy popsány jen vybrané střípky mozaiky, které zdaleka nenahradí studium biologie včelího společenství.

Včelí mezera

Mezery kolem plástů, které mají velikost 8 mm (±2 mm) včely ponechávají volné jako průchod.
Menší škvíry se snaží zatmelit propolisem.
Do větších mezer vestaví buňky - zvlášť při nedostatku prostoru.
Nerespektování této zákonitosti při konstrukci úlu vede např. k nadměrnému spojování jednotlivých pater rámků voskovými můstky, které ztěžují manipulaci s nástavky a zvyšují mačkání včel.

Rozteč plástů

Důsledky nedodržení včelí mezery mezi rámky

Stavební rámek s trubčinou i dělničinou

Plásty v nástavcích
s otevřenými očky
bývají také plné pylu

Souvisí se včelí mezerou - mezi plásty. Běžná osová vzdálenost sousedních plástů je přibližně 35-37 mm, používá se ale i zmenešená (32 mm) či zvětšená (39 mm).
Pokud vložíme do desetirámkového nástavku jen 9 rámků s mezistěnami, vystaví včely kromě plástů na mezistěnách i přístavky ("divočinu"), které je budou různě spojovat.Pokud ale vložíme do stejného nástavku již vystavěné plásty, prodlouží včely jejich buňky. Toho lze využít pro produkci medu ("ztluštělé plásty"). Je ale potřeba počítat s vyšším obsahem vody oproti klasické rozteči plástů.

Trubčina při používání mezistěn

Včely v dutině bez přičinění člověka staví několik typů buněk. Mezistěny, které se natavují, mají ale běžně jen jednu velikost - dělničí buňky. Pokud do úlu vložíme několik málo stavebních rámků (prázdných - bez mezistěny), vystaví na ní včely témeř výhradně jen buňky pro trubce. Ty jsou pro matku velkým lákadlem a rychle je v období rozvoje zaklade. S radostí také klade dělničí vajíčka do okolních plástů.
Máme tak možnost do jisté míry ovlivňovat polohu plodového tělesa.

Přívod vzduchu do úlu

Matka klade raději také v té části úlu, kde je dobrý přívod vzduchu. Při používání oček tak máme možnost částečně ovlivnit polohu plodového tělesa.

Trubci nemají otce

Trubci se rodí z neoplozeného vajíčka. Mají tedy jen jednu sadu chromozomů - po matce. Jaké z toho plynou praktické důsledky?

Pokud matce dojde ve spermatéce zásoba spermatu, může dál klást vajíčka - neoplozená. Ale budou z nich jen trubci. Zánik včelstva se tak jen o něco oddálí.
Pokud plánujeme obměnu genetického materiálu v našem okolí, můžeme ji celkem snadno ovlivnit rozchováním matek ze zakoupených matečníků. Všichni trubci, kteří se těmto matkám narodí, budou plně reprezentovat "novou krev". Dcery těchto matek budou půl na půl - polovina genů bude po matce ("nových"), polovina po otci (po trubcích, kteří se v lokalitě vyskytovali v době páření matek).
V příštím roce už budou na stanovišti "jen" ti noví trubci. Matky, které se s nimi budou pářit, je vhodné zajistit z nepříbuzné linie s těmi, které jsme rozchováli vloni.
(Uvedené řádky je potřeba brát s rezervou vzhledem k vysoké hustotě zavčelení v ČR.)
Výše uvedeného bodu lze využít i při inseminaci matek.

Magnetismus otevřeného plodu

Otevřený plod, zejména larvy, působí na včely doslova jako magnet. Cítí potřebu jej obsednout. Neopouští jej.
Pro včelaře z toho plynou minimálně dva konkrétní důsledky:

Při použití výkluzů k odvčelování medníků nesmí nad výkluzem zůstat žádný otevřený plod. Jinak výkluz nebude fungovat - včely plod prostě neopustí, medník zůstane neodvčelený.
Pokud se nám někde podaří rozsypat včely (např. na zem), stačí k tomuto místu dát rámek s otevřeným plodem - včely se na něj "natáhnou" a bez práce je tak dostaneme zpět.

Podobně funguje i zavíčkovaný plod, ale se slabším účinkem.

Slídivost

Včely objevily nechráněný vstup do cizího úlu

Přístroj na imitaci požáru -
- kuřák

Po letním slunovratu včely vycítí blížící se zimu, i snůškové zdroje se krátí. A začnou být shánčlivější po sladině. Zapomenutý vyndaný plást s medem rychle najdou, předají si o něm informace a zásoby si přenesou do svých úlů.
Stejně vycítí zásoby v cizím úlu. Pokud si je tamní včely nebudou dostatečně hájit, vloupají se do něj a zásoby začnou vykrádat. Slabé včelstvo s široce otevřeným česnem tak může snadno a rychle skončit. Preventivně je tedy dobré při posledním medobraní zúžit česna a práci ve včelách zbytečně neprodlužovat.
Pokud už k loupeži dochází, nejúčinější pomoc postiženému včelstvu spočívá v přesunu na jiné stanoviště a zúžení česna.

Požár

Během evoluce se včelstva žijící v lesích mnohokrát setkala s lesními požáry. Přežila jen ta, která jim dokázala uniknout - bojovat proti ohni včely neumí - a vystavěla si nová hnízda. Včelstva, která zkoušela jinou strategii, nepřežila. Geneticky si tak včela medonosná upevnila informaci: pokud je cítit oheň, je potřeba nabrat do medného váčku zásoby a připravit se na útěk.
Zadýmíme-li včelstvo, vyvoláme ve včelách pocit ohrožení požárem. Začnou se připravovat na ústup - a nám tím umožní ve včelách pracovat.
Jen je potřeba v nich přitom nevyvolat druhý silný instikt, který během evoluce získaly - na medvěda...

Medvěd

Způsob, jakým včelstvo přežívá období bez zdrojů potravy v přírodě, je nevídaný: nashromáždí takové zásoby cukerné i bílkovinné stravy, aby nejen přežila zimu, ale i zbylo dost na jarní rozvoj. Našly se ale živočišné druhy, kterým včelí zásoby také chutnají - a rádi se na nich přiživí bez ohledu na přežití včelstva. Příkladem budiž medvěd. Včelstva, která nedokázala najít recept na obranu před ním prostě nepřežila. Zůstaly jen včely, které na medvědí návštěvu patřičně reagují. Žihadlem. Bodnutí vícekrát do stejného místa bolí daleko víc, než roztroušená žihadla. Medvěd pobodaný roztroušeně po celém těle dokázal často dílo zkázy dokonat. Pokud ale včely bodaly koordinovaně, měly větší úspěšnost v jeho zahnání. Geneticky se tak i tento detail obranné strategie uchoval. Tím, že se včele vytrhne žihadlo s jedovým váčkem se nejen prodlouží doba vstřikování jedu do rány, ale jeho vůně láká i jiné včely k bodnutí do stejného místa.
Teď už včelám jen zbývalo "zapamatovat si" jak takového medvěda poznat:

pohybuje se poblíž jejich hnízda
snaží se jim vyndat plásty z dutiny
dělá cukavé rychlé pohyby
má zvláštní odér
je tmavý a chlupatý

Pokud bude včelař napodobovat medvěda... dopadne jako on.

Čistící pud

Pokud zvíře najde ve svém hnízdě něco, co je zdrojem nemocí, má - ač rozumově nemusí vůbec tušit o co jde - v podstatě dvě možnosti: nechat to tam být nebo to odstranit. Inteligenčně vyspělejší zvíře, konkrétně člověk, si to dokáže i zdůvodnit. Méně inteligentním zvířatům napovídá příroda sama, konkrétně evoluce. Pokud si zvíře ve svém hnízdě zdroj nákazy ponechá, má vyšší pravděpodobnost, že uhyne a nebude tak moci šířit svoje geny dál. Pokud choroboplodné zárodky odstraní, spíše přežije. Svým dalším rozmnožováním tak udrží svoje geny v populaci a mezi nimi i ty, které se váží na čistící pud.

Líbí se vám tento článek?

Pomohl vám při hledání odpovědí na vaše otázky či řešení vašeho problému?
Všimli jste si, že není "olepený" reklamou?
Chcete nám poděkovat či pomoci, aby mohly vzniknout další podobné články?

Podpořte včelky.cz

více informací >>>

Včely mají schopnost rozpoznat, zda je pod víčky buněk plod, který se normálně vyvíjí anebo je poškozen nemocemi či dokonce uhynul. Míra této schopnosti je ale včelstvo od včelstva odlišná. A dědičná zároveň. Stejně, jako schopnost poškozený plod aktivně odstraňovat. Tedy zbavovat hnízdo zdroje nákazy...
Tato schopnost jim pomáhá odolat nemocem, jako je mor včelího plodu, varroáza, zvápenatění a dalším.
U včely východní je vysoká úroveň čistící pudu jednou z vlastností, díky které u ní nemá parazitismus kleštíka (varroáza) fatální následky jako u včely medonosné.

Někteří včelaři včelstva na tuto vlastnost testují a i cíleně selektují. Naopak, množení včelstev se špatným čistícím pudem (ale například špičkovým medným výnosem) se může chovateli vymstít při zvýšeném infekčním tlaku nemoci.

fotografie - cistici pud

Průbeh hygienického testu včelstva Detail částečně odstraněných kukel Zcela vyčištěná testovací plocha... ... do které matka znovu klade vajíčka.

Zpět na informace pro včelaře.