Invertní krmivo pro včely - výhody a nevýhody

Invertní krmivo pro včely

(výsledek pokusu, který zjišťoval, zda "inverty" šetří včelám práci)

V posledních letech stoupá zájem včelařů o posezónní ("zimní") krmení včel speciálními hotovými krmnými roztoky - tzv. inverty, invertními krmivy. O jejich výhodách a nevýhodách se vedou rozsáhlé debaty. Jedním z argumentů pro jejich používání je uváděno snazší zpracování krmné dávky včelami. Je to ale skutečně pravda? Přinášíme informace o jednom pokusu, který se tímto tématem zabýval.

Invertáza u včel

Trávící enzym invertázu včely produkují v hltanových žlázách a přidávají ji ke sladině v medném váčku, kde slouží k rozkládání sacharózy na jednoduché cukry. V okamžiku, kdy včela předává obsah medného váčku v úlu do buněk, je již většina sacharózy invertována.

Invertázové číslo (IN)

V některých zemích se používá jako parametr čerstvosti medu, protože tento enzym je citlivý na teplo a dlouhodobé skladování. Zároveň je jeho množství v medu dosti závislé na druhu medu a i v rámci jednodruhových medů značně kolísá:
druh medu IN (prům.)
akátový 3,6
pampeliškový 10,3
lipový 12,8
slunečnicový 13,0
luční 15,4
eukalyptový 21,0
medovicový 23,9

Definice: invertázové číslo ukazuje množství sacharózy v gramech, hydrolozované za 1 hodinu působením enzymů obsažených ve 100 g medu.

Líbí se vám tento článek?

  • Pomohl vám při hledání odpovědí na vaše otázky či řešení vašeho problému?
  • Všimli jste si, že není "olepený" reklamou?
  • Chcete nám poděkovat či pomoci, aby mohly vzniknout další podobné články?
Podpořte včelky.cz

V běžném krmení cukerným roztokem dodáváme včelám dvojmocný cukr sacharózu (řepný cukr, C12H22O11). Tu ale včely musí před vlastním využitím jako potravu rozložit na jednoduché cukry - glukózu (hroznový cukr, C6H12O6) a fruktózu (ovocný cukr, C6H12O6), které pak dokáží trávit.

C12H22O11   +   H2O   —>   C6H12O6   +   C6H12O6
   sacharóza hydrolyzuje na glukózu a fruktózu

Umožňuje jim to jejich vlastní enzym invertáza, produkovaný hltanovými žlázami, který jako katalyzátor sacharózu rozštěpí. Ta není totiž pro včely ničím neznámým - je naopak běžnou součástí nektaru, u mnoha rostlin dokonce dominantní (i přes 90 %). Invertáza je díky tomu běžnou součástí medu (podrobnosti v boxu vpravo).

Štěpení sacharózy dodané včelám v krmném roztoku je však podle názorů některých včelařů "opotřebovává" a rádi by jim tuto práci ušetřili tím, že budou krmit již invertovaným krmivem. Nejde přitom o nijak novou myšlenku - usnadnit včelám zpracování zimního krmení použitím invertů leželo včelařům na srdci už za druhé světové války a v poválečných letech. Recepty na výrobu krmiva, které by obsahovalo pouze jednoduché cukry, se tehdy objevovaly ve včelařském tisku. Téma bylo častým předmětem včelařských diskuzí a polemik - podobně jako dnes.

Námět na pokus s invertázou u včel

8. - 18. srpna 1948 se ve Státním výzkumném ústavu včelařského v Dole u Libčic konal včelařský vědecký kurz. Jeden z jeho účastníků, označený jako "prof. Š." [pravděpodobně profesor Vendelín Šístek] vznesl tehdy otázku, jestli včely vylučují invertázu i při přijímání potravy, která štěpení nepotřebuje, protože sestává jen z jednoduchých cukrů [ve smyslu: nebo naopak jen podmíněně při požití sacharózy].
Tehdejší ředitel výzkumném ústavu, Doc. Ing. Dr. Jaroslav Svoboda, se rozhodl provést praktický pokus, kterým by danou hypotézu ověřil či vyvrátil.

Včelstva byla na podzim nakrmena čistou glukózou (velmi rychle krystalizuje v tvrdé bílé hrudky - proto se ve včelařské praxi ke krmení nepoužívá). Tedy jednoduchým cukrem, který se už dále neštěpí a včely jsou schopné jej trávit přímo - není potřeba, aby do něj přidávaly invertázu. Teoreticky by tak tento enzym neměl být v zpracovaných zimních zásobách vůbec nalezen. Následující jaro byly glukózové hrudky z plástů chemicky zkoumány - zejména byl právě zjišťován obsah invertázy. Ten se pohyboval mezi 8,2 - 15,8 IN (srovnejte s invertázovou aktivitou vybraných medů v boxu vpravo).
Včely přidaly invertázu i do krmení, které invertovat nepotřebovalo.
Svoboda shrnul výsledky pokusu takto:

reprofoto: Jaroslav Svoboda - invertaza

V celém pokusu Svoboda přirovnává produkci invertázy včelami k tvorbě slin u lidí - přidáváme je nevědomky k požívané potravě víceméně bez ohledu na její složení. Nijak neuvažujeme o tom, že bychom si chtěli "ušetřit práci", aby naše tělo nemuselo sliny vytvářet. Obdobná situace nastává podle výše uvedného pokusu i u včel a krmením invertními krmivy jim tedy práci neušetříme.

Zdroje:

  • PERSANO ODDO, Livia, PIAZZA, Maria Gioia, PULCINI Patrizio. Invertase activity in honey. Apidologie, Springer Verlag, 1999, 30 (1), pp.57-65. https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-00891566
  • SVOBODA, Jaroslav. Vhodnost umělé inverse zimních zásob. Včelař, 1950, roč. III (LXXXIV), č. 2, s. 21
  • TITĚRA, Dalibor, osobní komunikace, podzim 2016
15. 3. 2016 Zpět na seznam článků.