|
| Kleštík na včele |
|
| Roztoči na plodu |
|
Film o varroáze (3:44 min)
autor: VÚVč Dol, 2007 |
Celkové vymýcení parazita se nepodařilo a pravděpodobně nikdy ani nepodaří. Nepomohly ani pokusy s utrácením včelstev v celých regionech. Do doby, než se podaří vyšlechtit varroatoleratní včely, musí včelaři pomáhat včelám v jejich soužití s tímto roztočem.
Základním kámenem systému je sledování úrovně napadení včelstev. Lze jej provádět buď přímo (smyvem roztočů ze včel či kontrolou napadení včelího plodu) anebo nepřímo (sledováním spadu uhynulých roztočů na podložku). Přímé sledování je pracné, ale poskytuje aktuální výsledky. Kontrola spadu je velmi jednoduchá, ale míru napadení ukáže díky svému principu se zpožděním. V běžné praxi se téměř výhradně používá pouze sledování spadu.
Na dno úlu se umístí podložka krytá síťovinou, kterou roztoči propdanou, ale včely je již nemohou vynést z úlu (v rámci úklidu). V kritickém období na začátku léta včelař spočítá minimálně jednou týdně všechny spadlé roztoče. Při překročení kritické hranice průměrného spadu na jeden den je vhodné provést ošetření včelstev. V opačném případě by škody napáchané kleštíkem na včelím plodu vedly k takovému poškození včel, které by výrazně zkrátilo jejich život - nepřežily by zimu.
Kromě použití léčiv lze snižovat napadení včelstev i různými zootechnickými zákroky - s různou mírou účinnosti. Patří mezi ně tvorba oddělků, vyřezávání trubčího plodu, omezení kladení matky aj. Některým liniím včely medonosné kraňské její chovatelé připusují vlastnosti, které směřují k vyšší varroatoleranci.
Standarní průběh léčení včelstev proti varroáze
Léčení včelstev v ČR upravuje vetrinární vyhláška - informace o ní poskytne místně příslušná veterinární správa (na úrovni okresů). Vyhlášky se v průběhu let příliš nemění, léčení probíhá zhruba podle tohoto scénáře (psáno v roce 2011):Podzimní ošetření
|
|
| Fumigace - do včelstva se zavěsí doutnající pásek s nakapaným léčivem | Aerosol - ve speciálním vyvíječi vzniká "mlha" z roztoku s léčivem |
Výrazně vyšší účinnosti se dosáhne při léčení včelstev, která již nemají žádný plod - všichni roztoči jsou vystaveni působení účinné látky.
Vyšetření zimní měli
|
|
|
Měl na podložce
|
Vyšetření měli v laboratoři
|
Po 30 dnech včelař všechnu měl z podložky omete, vysuší a odešle směsný vzorek z celého stanoviště do laboratoře. Zde dojde ke kontrole výskytu roztočů. Pokud jich v měli bude více než 3 na 1 včelstvo, je zapotřebí včelstva na začátku jara ještě jednou přeléčit.
|
| Léčení proti varroáze nátěrem zavíčkovaného plodu |
|
| Formidol při aplikaci ve včelstvu |
|
| Gabon ve včelstvu |
Jarní ošetření nátěrem plodu a fumigací
Pokud byli při laboratorním vyšetření v zimní měli nalezeni 3 a více roztoči na 1 včelstvo, je nařízeno jarní přeléčení. Provádí se nátěrem zavíčkovaného plodu vodním roztokem přípravku M-1 AER (fluvalinát) a zároveň fumigací Varidolem (amitraz). Působí jak zavíčkované roztoče (nátěr proniká víčky) tak i na foretické.Letní ošetření kyselinou mravenčí
Při teplotách nad 20 °C je možné včelstva ošetřit kyselinou mravenčí. V ČR má zatím (rok 2010/2011) potřebná schválení jediný typ odpařovače a to Formidol (85% kyselina mravenčí).Letní ošetření kontaktními pásky s dlouhodobým účinkem
Provádí se při nařízení veterinární správou. Nebývá to každý rok. Nejčastěji KVS léčení nařídí při vysokém počtu stanovišť (typicky více než 30 %) s nadlimitním počtem roztočů v zimní měli (3) anebo při vysokém napadení včelstev v průběhu sezóny, které jí včelaři nahlásí (přirozený spad více než 5 roztočů denně anebo jiné zjištění). Termín: po posledním medobraní tak, aby byla ochráněna zimní generace včel (červenec - srpen)Používají se gabonové pásky napuštěné účinnou látkou: Gabon PA 92 (acrinathrin) anebo Gabon PF 90 (tau-fluvalinát). Zavěsí se mezi plodové plásty na 24-30 dní. V případě posunu plodového tělesa je zapotřebí je převěsit. Účinkují kontaktně a dlouhodobě.
Zpět na informace pro včelaře.