Jaký typ úlu zvolit?

Jaký typ úlu zvolit?

Tato otázka zaměstnává mysl včelařů již několik století. Je příčinou mnoha sporů a neutuchajících diskusí. Každý včelař má svůj úhel pohledu vycházející z vlastních zkušeností a odhadů.

Jednoduchá odpověď

Dělení úlů a výběr vhodného typu je na dlouhé povídání. Přesto existuje jednoduchá odpověď na otázku, jaký úl si do začátku pořídit: nízkonástavkový langstroth. A proč zrovna tento?
  • langstroth představuje standardizovaný systém
  • umožňuje mnoho variant včelaření s ohledem na výšku rámku
  • nízkonástavková varianta je velmi jednoduchá na obsluhu, přitom umožňuje využití mnoha metodik
  • nástavky plné medu mají ještě snesitelnou hmotnost pro manipulaci
  • vyrábí jí dostatek výrobců a snadno ji lze vyrábět i svépomocí
  • při přechodu na jinou verzi se nízké nástavky dají využít jako medníky
  • v ČR i ve světě je dostatek výrobců úlových potřeb pro tuto míru
Pokud si ale chcte uspořádat vlastní výběrové řízení, nabízíme vám několik pohledů na typy úlů.

Dělení typů úlů z různých pohledů

fotografie - slamena kosnice
Slaměné košnice
Podle materiálu použitého na výrobu:
  • slaměné
  • hliněné
  • dřevěné z kulatiny
  • dřevěné z prken
  • umělohmotné
  • aj.
fotografie - slamena kosnice
Plásty v košnici - nerozběrné dílo

  • S rozběrným dílem - tedy nejčastěji s rámky.
  • S nerozběrným dílem - bez rámků či trámků, typicky košnice nebo klát. Dílo nelze rozebrat - vyřezává se a nejlze jej vrátit včelám k opakovanému použití.
V přírodě včely staví nerozběrná hnízda s různě pospojovanými plásty.
Z pohledu včelaře lze vynález rozběrného díla považovat za nejvýznamnější racionalizační prvek.
fotografie - zadovak
Zadovák - má pouze plodiště a medník
  • S neměnnou velikostí - prostor úlu je pevně dán, měnit jej lze jen velmi omezeně nebo vůbec. Většinou jen zmenšit na polovinu na zimu a na jaře zase zvětšit. Nejčastěji se tak jedná o úl dvouprostorový - plodiště a medník. Anebo jednoprostorový - košnici.
  • S variabilní velikostí lze zmenšovat a zvětšovat podle potřeby včel. Nejčastěji se takový úl skládá z pater tvořených nástavky, která lze na sebe podle potřeby stavět, přehazovat apod.
Vývoj postupoval od úlu s pevnou velikostí k nástavkovým úlům.
fotografie - tenkostenny a izolovany ul
Tenkostěnný a izolovaný úl stejného vnitřního půdorysu


  • Tenkostěnný. Síla stěny bývá ze dřeva silného max. 25 mm, často i jen 19 mm či 3mm sololit.
  • Izolovaný - někdy také nazývaný "uteplený". Konstrukce bývá nejčastěji třívrstvá - vnitřní a vnější vrtsva dřevo či sololit, uprostřed polystyren. S postupným vývojem tvrzených izolačních hmot se také začínají používat jednoduché konstrukce z izolační hmoty samotné.
Pokud včelám nabídneme úl s částí izolovanou a části neizolovanou, budou preferovat tu izolovanou.
V přírodě často včely postaví hnízdo i jen pod větví, v ne zcela chráněné dutině apod. a vcelku dobře zde žijí.
Na výrobu, údržbu a desinfekci jsou tenkostěnné úly jednodušší. Včely v nich rychleji reagují na změny vnější teploty. Izolovaný v létě brání přehřívání úlu, při jarním rozvoji snižuje tepelné ztráty.
Čím je rámek delší, tím menší má izolace význam.
  • Zadem přístupný - pro vyndání prvního plástu u česna je potřeba nejprve zezadu jeden po druhém vyndat všechny ostatní plásty.
  • Horem přístupný - neboli ležan. Sestává z mnoha vysokých plástů (více než 30 cm, 15 i více kusů) uspořádaných jeden vedle druhého.Odpadá manipulace s celými nástavky - po odklopení výka jsou všechny plásty přístupné.
  • Nástavkový - skládá se z několika bedýnek na rámky, které je možné stavět na sebe v různém počtu.
Zadovák byl velkým pokrokem od klátu - jednotlivé plásty šlo bez poškození vyndat a zase vrátit.
Ležan představuje minimum těžké práce - manipuluje se jenom s rámky. Pro včely je ale přirozenější úzko-vysoký prostor než nízko-dlouhý.
Nástavky umožňují manipulaci s plásty i při vytvoření iluze vysokého prostoru hnízdní dutiny pro včelstvo. Víc než kde jinde je zapotřebí dodržet bilogické zákonitosti při jeho výrobě. Praktičnost tohoto systému je velmi těžko oddiskutovatelná - přesto k jeho rozšiřování docházelo (a dochází) jen zvolna.
fotografie - uly ruzne vysky nastavku
Zleva úly: nízkonástavkový, vysokonástavkový a dadant (izolovaný)
  • Nízkonástavkový. Všechny nástavky mají stejnou velikost - nejčastěji 17-18 cm. Velmi dobře se s nimi manipuluje, systém umožňuje práci s celými nástavky s minimem zásahů po rámcích, med lze odebírat častěji (zralost, jednodruhovost, ...). Množství mezer mezi plásty není pro včely příliš přirozené.
  • Vysokonástavkový. Všechny nástavky mají stejnou velikost - nejčastěji 20-24 cm. Nástavek plný medu je již značně těžký. Vyšší rámek usnadňuje včelám termoregulaci při jarním rozvoji.
  • Kombinovaný systém. Pro plodiště jsou použity dva (i více) nástavků velikosti cca 24 cm, pro medníky několik nástavků nejčastěji poloviční velikosti. Včely tak mají velké plástové plochy zejména pro jarní rozvoj, včelař zvedá relativně lehké medníky. Dvě rámkové míry v hospodářství mohou být považovány za výhodu i nevýhodu - záleží na úhlu pohledu.
  • Dadant systém. Pro plodiště je využit jeden nástavek o velikosti minimálně 27 cm, pro medníky a manipulační nástavek pod plodištěm několik nástavků zhruba poloviční velikosti. Často bývá půdorys čtvercový - na více než 10 rámků (11-13). Obměna díla v plodišti vyžaduje zvláštní metodiku.
Má-li úl jednotný půdorys, lze výrazně snížit náklady při změně technologie či jenom testování jednotlivých systémů.
  • Úly vlastní konstrukce pravděpodobně nikdo jiný mít nebude. Vše je potřeba vyrábět vlastnoručně nebo na zakázku. Podle úhlu pohledu to může být výhodou i nevýhodou.
  • Úly s nejednotným standardem způsobují problém při změně dodavatele. Alespoň vnější rozměry rámků by měly být stejné. Typickým představitelem je česká národní míra 39×24 - rámek je jednotný, typů úlů je nespočet.
  • Plně standardizovaný úly nabízejí největší výběr dodavatelů - není potřeba se bát, že by nebyly kompatabilní. Čím větší je rozšíření tohoto typu úlů mezi včelaři, tím více výrobců je bude vyrábět a tím vyšší bude mezi nimi konkurence. Příkladem může být langstroth.

Atypické úly

fotografie - demonstracni ul
Demonstrační úl
  • Neckový úl - neboli trámkový. Jiné názvy: TBH (Top Bar Hive), medná kráva aj. Jedná se o ležan se šikmými bočními stěnami a rámky bez bočních a spodní loučky. Plásty visí jen za horní loučku a díky šikmým bokům úlů by je k nim včely neměly tolik přistavovat. Velmi nízkonákladový úl se specifickou obsluhou. Med se lisuje, není potřeba medomet. Mezistěny se nepoužívají. Uspořádání úlového prostoru pro včely není příliš přirozené.
  • Warré úl. Nástavkový úl s rámky bez spodních (a někdy i bočních) louček. Med se také lisuje, mezistěny nejsou potřeba.
  • Demonstrační úl - používá se pro ukázky práce včel. Plásty jsou uspořádány mezi skleněné stěny úlu tak, aby všechny byly vidět z obou stran. Matka tak nemá možnost schovat se do meziplástové uličky a je snadno pozorovatelná přes sklo.

Zpět na informace pro včelaře.